V jednom městě žil zámožný obchodník, který prodával rady. Kdykoli měl některý z občanů města s něčím problém, zašel k obchodníkovi, svěřil se mu se svými starostmi, obchodník mu poradil, spokojený občan zaplatil a odešel domů. Obchodník měl však jednu podmínku, a to, že kupující nesmí jeho radu nikomu prozradit. Objevil se však jeden občan, který nedbal na obchodníkovo nařízení a získáné rady dál šířil mezi své přátele.
Otázka na Vás: dopustil se občan, který dál sděloval rady obchodníka, krádeže? Budu Vám velmi vděčný, pokud svou odpověď odůvodníte.
Komentáře
S tím naprosto souhlasím, jen jsem z toho úplně nepochopil, proč je to u tý rady právě hřích krádeže.
Poupravil bych, co tady zaznělo, a to, že rada je původně majetek obchodníka. Jak může být nějaká myšlenka, nějaká informace majetek? Mohla by být, pokud by byla napsaná na papíře, pak se bavíme o tom dokumentu. Může to být CD, které tu informaci nese, kůže, do které je vyškrábaná a kdovíco ještě, ale ta samotná informace žádným majetkem není, protože ji chybí atribut vzácnosti: pokud ji má 1. člověk a získá ji 2. člověk, u 1. člověka nedošlo k žádné ztrátě (majetkové). Oba dva teď mají stejnou (a to je asi další fil. otázka) informaci. Ztráta = ∅
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.