Po včerejší události jsem se hrůzně probudil do tvrdé reality.

Probudil mě silný vánek přinášející do místnosti skrz dokořán otevřené okno svěží vzduch. Svítá…

V noci jsem si v důsledku nahodilého sledu událostí nevšiml že bylo otevřené. Vstávám, jdu se podívat blíže k jeho stolu krátkými dopředu zváženými krůčky. Při pohledu na stůl nemohu potvrdit jesti byl unesen nebo utekl. Jedno je však jisté, bylo to tak rychlé že si nestačil ani sbalit. Po jeho zmizení věci se povalují na jeho stolu věci tak jak on je nikdy tak nezanechává. Neobvyklé…

Myš leží bezvládně na hraně stolu, už ani nekliká. Musel to být frmol když ani nestačil zadělat propisku. Po chvilce přemáhání jsem došel k oknu a podíval se ven. Ani stopa…

 

Z ranního hlášení rozhlasu jsem se doslechl, že se mají zavřít okna aby se netopilo nebesům. Nedovedete si představit jak mi tato věta nahnala husí kůži a přes záda mi přejel ostrý mráz jako když se kudla zařezává do čerstvého masa…